Ještě jednou naposled (hudba: Milan Frumar, text: Milan Frumar) Ještě jednou naposled bych chtěl vrátit čas, já vím, že to nejde. Myšlenky, co táhnou sem a tam už mě nermoutí, já přece vím, že o nic nejde. Všechny věci kolem nás krásu zrcadlí, jsou jako krátký čas žití. Všechny známé, co se nehlásí čas posbírá a jako smutná píseň zabolí. Stačí jen chvíle, aby vzpomínky, co příjdou Jak vodopád, co padá - nevnímá. Marná sláva - vzpomínky neplatí. Tomu kdo dává - nikdo nic nevrátí. Marná sláva - snad v příštím století. Už budu vědět - co mám hrát... Každý jinak někam zabloudí a strádá nejednou. Nikdo nejde stejnou cestou. Něco se mění - něco v duši se hýbá. A každý z nás neví - jak to nazvat má. |