Ještě jednou naposled
(hudba: Milan Frumar, text: Milan Frumar)

Ještě jednou naposled bych chtěl vrátit čas,
já vím, že to nejde.
Myšlenky, co táhnou sem a tam už mě nermoutí,
já přece vím, že o nic nejde.

Všechny věci kolem nás krásu zrcadlí,
jsou jako krátký čas žití.
Všechny známé, co se nehlásí čas posbírá
a jako smutná píseň zabolí.

Stačí jen chvíle, aby vzpomínky, co příjdou
Jak vodopád, co padá - nevnímá.

Marná sláva - vzpomínky neplatí.
Tomu kdo dává - nikdo nic nevrátí.
Marná sláva - snad v příštím století.
Už budu vědět - co mám hrát...

Každý jinak někam zabloudí a strádá
nejednou.
Nikdo nejde stejnou cestou.

Něco se mění - něco v duši se hýbá.
A každý z nás neví - jak to nazvat má.