Křest CD Blízcí, vzdálení vlastně proběhl v Bránickém divadle v Praze, ale... Producentku dělala jedna nejmenovaná zmatená osoba z klubu Johna Lennona z Prahy, která ztratila kapele dokonce datku s original studio nahrávkama ze Sona a pak ještě koncert k vydání CD uvedla jako folkový. Skupina v té době prošla změnou a do týmu přišel Zdeněk Hradecký a Zdeněk Tvrdík. Kapela začala tvořit nové věci a ty starší se nějak nevešly do repertoáru. A tak kapela křtila CD Blízcí, vzdálení novými skladbami a z vydaného CD zazněla snad pouze Píseň pro ženu. První půlku koncertu odehrál Milan Frumar na akustickou kytaru a Zdeněk Hradecký na bicí. Druhou půlku pak zahrál na bicí Milan Frumar. V té době kapela procházela akustickou vizi dělání skladeb a z hlediska tvorby to bylo celkem zajímavé a jakoby navazující na historii. Jako host si s kapelou zazpíval poslední pecku Michal Šembauer z Českého srdce. Kvalita záznamu není nijak velká, jde opět spíše o památku na tuto akci. Úvodní slovo - Mirek Kříž. Klasická bolístka zvuku z koncertu trochu zahlušuje basu, naopak jsou silné klávesy, je to typická ukázka, jak se dříve pořizovalo kapelní demo z mixu. Ven do beden to na koncertě znělo, do kazety to dopadlo, jak to dopadlo. Zajímavé jsou některé motivy písní. Třeba skladba Jdou je textově i hudebně velice zajímavá. Skotské něco chybí, ale možná je to tím zvukem, který je velice nevyvážený.